Esej zkoumá parfém jako antropocenní artefakt, který zrcadlí proměnu lidského vztahu k přírodě. V kontextu antropocénu, kdy příroda často existuje spíše jako idealizovaný koncept než realita, parfémy evokují ztracenou divočinu, ale zároveň ilustrují globální ekologické a etické paradoxy. Text sleduje vývoj parfémů od rituálních kadidel až po moderní syntetické vůně, přičemž odhaluje, jak tyto produkty propojují kulturní hodnoty, symboliku a globální nerovnosti. Parfémy reprezentují propojení přírody a kultury, minulosti a přítomnosti, zatímco zdůrazňují vliv antropocénu na lidskou identitu a smyslové vnímání.
Autoři: Daniel Costa Jařab, Yelyzaveta Kalinina, Hedvika Synková
